Blog pod Schodištěm

rozumy

 

Síla romantiky
Klíma

 

a srdce bije, bije, bije

a nohy nestudí

a tělo žije, žije, žije

a bolest neprudí

 

a kočka vrní, vrní, vrní

a dřevo praská

a ruka brní, brní, brní

a pusa mlaská

 

mám dost dobrej kosmetickej kufřík

pro zátěžový situace

jenže tohle –

 

no to je síla, síla romantiky

velký city, sladký cukrbliky

no to je síla, síla romantiky

ahoj prdelko, tady je Kiki

 

a tráva voní, voní, voní

a prsty hladí

a budík zvoní, zvoní, zvoní

a světlo vadí

 

a to je konec, konec, konec

a to mě mučí

zacinká zvonec, bim bam, zvonec

láska jako kráva steskem bučí

 

 

 

Simple Simon
Klíma

 

na šestnáctým poledníku

ve městě West Raymon

seděl chlápek na chodníku

ňákej Simple Simon

 

pak naskočil do taxíku

barvy yellow lemon

opustil Ameriku

náš Simple Simon

 

byl to sakra divnej brouk

na slovíčko skoupej

cpal se ňákou buchtou, sem tam hodil džouk

vypadal jak hloupej

 

Dalskabáty, hříšná ves, v Český republice

 

tam, kde včera chcípnul pes

husy kejhaj, hraje acid jazz

holky tančej dole bez

panimámy házej bez

všude TV, bulvár, MF Dnes

 

vrátil se nám Honzík, co byl v Americe!

 

 

 

Ufoun
Klíma

 

má velkou hlavu a na ní čepici - hulín, splín, cintorín

šňupe nudu dlouhou jak dálnici - hulín, splín, cintorín

 

chodí tam a zase nazpátek - hulín, splín, cintorín

má náladu zlomenejch párátek hulín, splín, cintorín

 

dloube ze zubů zbytky bagety - hulín, splín, cintorín

má mozek smazaný diskety - hulín, splín, cintorín

 

 

a pak udělá, co se nesluší

igelitku vezme za uši

řekne: jinde to je jinačí - hulín, splín, cintorín

jinej nápis na jiným lahváči - hulín, splín, cintorín

 

klepne prase s dírou na mince - hulín, splín, cintorín

a zdrhne z tohohle blázince - hulín, splín, cintorín

 

 

řekne: chci jinam, do jiný galaxie

motory natočit a jedem, hyjé!

řekne: jsem ufoun a všem vám díky

já mizím z Český republiky

 

 

 

Pudu a skočim z Bezdězu
Klíma

 

pudu a skočim z Bezdězu

jsem slabej článek řetězu

pudu a dám si ciankáli

tma, pak tunel a světlo v dáli nazdááár!

 

asi se fiknu do žíly

vemte si mě na díly

pudu s šutrem do Vltavy 

tma, pak tunel a ňáký hlavy nazdááár!

 

asi se pudu zastřelit

připravte si formaldehyd

pudu a hodim si mašli

tma, pak tunel, už mě našli nazdááár! 

 

tady máte řidičák a tady občanku

tady je rodnej list a rudý blahopřání z vítání občánků

tady jsou cigára a ňáký další věci

tady je svědomí, nechte si ty blbý kecy

 

sakra, co je to za rámus

někdo křičí B Rh+

ležim nahej na sále

kyslík, skalpel a tak dále

 

já sem asi něco splet

vykopli mě zpět na svět 

a tak brečim u piva

že pohřbili mě za živa 

 

 

Kdo to stojí na mostě
Klíma

 

kdo to stojí na mostě jak špatně vyřezanej svatej

asi my – první druhej pátej

 

kdo se z mostu naklání jak větev zralejch hrušek

asi my - diagnóza normální

 

kdo to z mostu plive, schválně jak dlouho to letí

asi my – dávno už ne děti

 

kdo to z mostu odchází, zůstala tu po něm bota

asi já – jdu tak nějak bez života

 

 

 

Slabikář
Klíma

 

Ema má maso, já se mám

hodil jsem laso, půjdeme k nám

 

Ema je kus a já mám hlad

velkej jak autobus, jako Křivoklát

 

á é í ó ů

pusa do pusy si vleze

jak to bude dál? 

be fe le me pes se veze

 

Ema dá vanu, budem se třít

a brzo k ránu opustí byt

 

Ema je fuč a já jsem si jist

že její kukuč chci znovu číst

 

Ema má maso a já v ruce snář

furt se mi zdá živý slabikář

 

á é í ó ů

pusa do pusy si vleze

jak to bude dál? 

dál to bude francouzsky

 

 

 

Vypustili rybník
Bruno Rumlena

 

vypustili rybník, zůstal v bahně ležet

starý plavec

 

vypustili rybník, mrská on tu v bahně

smutný tanec

 

vypustili rybník, je tu rázem z pána

ztroskotanec

 

vypustili rybník, cítil statný rybář

obří dlaní

 

teplo na mělčině, vyzvedl pak hákem

statnou paní

 

ve společné kádi třeli se pán s paní

třeli a třeli...

 

 

 

Ich bin erschossen
Klíma

 

pražená káva

dvě kila hrubý mouky

a deset čerstvých rohlíků

 

sterilní hrášek

a taky sádlo

instantní polívka v pytlíku

 

zrzavá Bára

ujetá Natálie

a taky plnoštíhlá Pavlína

 

voňavá Sára

hubená Rozálie

a lehce hysterická Halina

 

všechno se mi rozsypalo

to je snad zlej sen

tolik prachů mě to stálo

ich bin erschossen

 

 

 

Námořnická
Klíma

 

tak to je, tak to chodí

samý drsný chlapi na jedný lodi

námořník to občas nerozchodí

a je zlej, zlej, zlej, heja hej

 

tak to je, tak to chodí

hodný ryby umíraj, žraloci se rodí

námořník to občas nerozchodí

a je zlej, zlej, zlej, heja hej

 

tak to je, tak to chodí

plavčík s plavčíkem za ruku se vodí

kapitán to občas nerozchodí

a je zlej, zlej, zlej, heja hej

 

tak to je, tak to chodí

silnej vítr pomáhá, silnej rum škodí

námořník to občas nerozchodí

a je zlej, zlej, zlej, heja hej

 

tak to je, tak to chodí

a pak všechny oceán z paluby shodí

oceán to prostě nerozchodí

a je zlej, zlej, zlej, heja hej

 

takhle žije mořskej vlk

takhle vyje mořskej vlk 

 

 

Los Pinokios
Klíma

 

nebudu se mejt

nemám vůbec náladu

na to, jak to mejdlo klouže, je to šmejd

furt na mě někdo šije ňákou zradu

 

nebudu se holit 

nesnáším jak to chrastí 

když žiletka jede po tváři – a pak šmik!

furt na mě někdo šije ňáký pasti

 

nebudu dejchat, takový blbosti

to teda já dělat nebudu

nasávat kyslík z cizích vnitřností? Fuj!

furt na mě chystaj ňáký woodoo

 

něco tu smrdí 

něco se stane

cejtím, že něco 

neříká mi pane

 

něco tu smrdí 

na to mám nos

cejtěj to všichni

 

los pinokios 

 

 

V Praze 7
Klíma

 

je jaro a v Praze 7 svítá

z parků se valí hustá mlha

na silnici kočka rozbitá

a slunce vyšlo a zase zdrhá

 

je léto a v Praze 7 svítá

parky hulej čerstvou trávu

na silnici kočka rozbitá

a slunce je v jiným stavu

 

mně se tu líbí

 

je podzim a v Praze 7 svítá

parky hulej suchý listí

na silnici kočka rozbitá

ten flek už slunce nevyčistí

 

je zima a v Praze 7 svítá

parky mlčej a jsou vysmátý

na silnici kočka rozbitá

slunce to balí už v půl pátý

 

mně se tu líbí

já jsem totiž z Vršovic

 

 

 

Jedu jedu
Klíma

 

jedu jedu, pak zahnu doleva

kolem pošty na velkou křižovatku

přes ní rovně, pak dlouhej stoupák

po levý ruce bude hospoda

 

a potom dám se doprava

minu zahrádkářskou kolonii

pak přijde stopka a za ní slepá

no a tam zastavím

 

vypnu motor, stáhnu okýnko

vyndám cigára, jedno si zapálim

je to tu pěkný, smrděj kanály

za plotem štěká pes, kolik je hodin?

 

protáhnu tělo, kopnu do pneumatik

brej den pani, né, nikoho nehledám

bude pršet, ten pes furt štěká

asi už zase pojedu

 

kam jede - neví

co chce - netuší

na straně levý

srdce mu buší

když jede a neví kam

kilometry polyká

mrtvolky muší

ze skla mu utírám